Pneumothorax
Z KulanWiki
(→Terapie:) |
|||
| Řádka 46: | Řádka 46: | ||
* ze zdi dát podtlak ze začátku víc, potom na tolik, kolik chceme mít na krabici nastaveno (-10 až -20 cm H2O), když je to ze zdi na větší podtlak, zbytečně to u krabice hučí | * ze zdi dát podtlak ze začátku víc, potom na tolik, kolik chceme mít na krabici nastaveno (-10 až -20 cm H2O), když je to ze zdi na větší podtlak, zbytečně to u krabice hučí | ||
* sání běžně -10 až -20 cm H20 (-12 až -15 je skoro vždycky ok) | * sání běžně -10 až -20 cm H20 (-12 až -15 je skoro vždycky ok) | ||
| - | * drén nezaštipovat (riziko rozvoje tenzního PNO), nechat na krabici (tam je chlopeň) | + | * drén nikdy nezaštipovat na dlouhou dobu, max 10 s (riziko rozvoje tenzního PNO), nechat na krabici (tam je chlopeň / vodní zámek) |
* air leak znamená průnik vzduchu - při PNO, při netěsnosti soustavy | * air leak znamená průnik vzduchu - při PNO, při netěsnosti soustavy | ||
: má několik stupňů (jen při Valsalvu -> při výdechu - > při nádechu -> kontinuálně) | : má několik stupňů (jen při Valsalvu -> při výdechu - > při nádechu -> kontinuálně) | ||
: jestli je airleak je slyšet (u Sinapi se dá zmáčknout balónek - měl by zůstat zmáčknutý) | : jestli je airleak je slyšet (u Sinapi se dá zmáčknout balónek - měl by zůstat zmáčknutý) | ||
| + | : zpočátku k drenáži PNO patří (odsávaný vzduch vytváří bubliny v systému), když ale air-leak vymizí a opět se objeví, dá se zjistit, kde je průchod vzduchu ( = zkontrolovat netěsnosti, zmáčknout hadici těsně nad krabicí, kus nad ní, postupovat výš a výš až k pacientovi, stisknout u kůže) | ||
* různé drenážní systémy (Sinapi, Thopaz+...), je to vlastně trojnádobová drenáž | * různé drenážní systémy (Sinapi, Thopaz+...), je to vlastně trojnádobová drenáž | ||
Aktuální verze z 31. 10. 2025, 22:37
přítomnost vzduchu v hrudní dutině, vedoucí ke kolapsu plicní tkáně
Příčiny:
- spontánní
- primární - u jinak zdravých lidí (typicky štíhlí, vysocí, zadržující dech..)
- sekundární - u predisponovaných osob (CHOPN, asmta, Ehler-Danlos, MArfan, bulózní emfyzém, cystická fibróza, záněty..)
- traumatický (průstřel..)
- iatrogenní (CŽK..)
- otevřený (paradoxní dýchání, kolabovaná plíce se trochu nafoukne, zdravá plíce dýchá čím dál méně kvalitní vzduch
+ při výdechu se posouvá mediastinum na zdravou stranu - vlající mediastinum)
- zavřený
- tenzní/ventilový - posun mediastina na zdravou stranu, útlak velkých cév, zhoršený žilní návrat
malý <2 cm
kontrolní RTG S+P v předozadní i boční projekci
Terapie:
asympt. spontánní primární - možno ambulantně jen zkontrolovat
asympt. spontánní sekundární - za hospitalizace sledovat
konzervativní léčba - s vysokými průtoky kyslíku (10l/min), tím se sníží frakce vdechovaného dusíku, kterého je v hrudní dutině nejvíce a rychleji se vstřebá (u CHOPN nedávat pro riziko retence CO2)
symptomatické vyžadují odsátí vzduchu (možno zkusit jehlou, nebo rovnou drenáž)
Indikace k drenáži:
- tenzní PNO
- umělá plicní ventilace
- zároveň i fluidothorax
- bilaterální PNO
- hemodynamická nestabilita
k zavádění drénu lokální anestetikum (a raději i i.v. opiát)
Hrudní drenáž:
- menší drén na vzduch, větší na tekutinu, největší na krev a hnis
- drén kvůli PNO směřovat k apexu plíce, při hemothoraxu k bazi
- drén s tekutinou by měl mít "tidaling" - při nádechu a výdechu se trochu pohybuje tam a zpět - je to známka průchodnosti
- ze zdi dát podtlak ze začátku víc, potom na tolik, kolik chceme mít na krabici nastaveno (-10 až -20 cm H2O), když je to ze zdi na větší podtlak, zbytečně to u krabice hučí
- sání běžně -10 až -20 cm H20 (-12 až -15 je skoro vždycky ok)
- drén nikdy nezaštipovat na dlouhou dobu, max 10 s (riziko rozvoje tenzního PNO), nechat na krabici (tam je chlopeň / vodní zámek)
- air leak znamená průnik vzduchu - při PNO, při netěsnosti soustavy
- má několik stupňů (jen při Valsalvu -> při výdechu - > při nádechu -> kontinuálně)
- jestli je airleak je slyšet (u Sinapi se dá zmáčknout balónek - měl by zůstat zmáčknutý)
- zpočátku k drenáži PNO patří (odsávaný vzduch vytváří bubliny v systému), když ale air-leak vymizí a opět se objeví, dá se zjistit, kde je průchod vzduchu ( = zkontrolovat netěsnosti, zmáčknout hadici těsně nad krabicí, kus nad ní, postupovat výš a výš až k pacientovi, stisknout u kůže)
- různé drenážní systémy (Sinapi, Thopaz+...), je to vlastně trojnádobová drenáž
odstranění drénu: - když je vymizelý air-leak trvající alespoň 24 hodin při drénu pod vodou, uzávěr drénu na 4-24 hodin, při rozvinutí plíce na RTG drén extrahovat
Chirurgická terapie: - thorakoskopie/thorakotomie - přímé ošetření místa úniku vzduchu, pleurodéza
- recidivy PNO
- drén déle než 7 dní
- riziková povolání (potápěči, letci..)
