Otrava CO
Z KulanWiki
CO se pevně (neenzymaticky) váže na Hb – stabilní COHb – nedostatek O2
příznaky akutní a subakutní otravy podle hladiny COHb:
- do 30% COHb - bolest hlavy, nausea, závratě
- 30–45% COHb – prudká bolest hlavy, zvracení, kolapsy, zmatenost
- 45–60% COHb – bezvědomí, křeče, poruchy rytmu srdečního a poruchy dýchání, mydriáza
- nad 60% COHb letální
p odle délky bezvědomí odhad prognózy (několik hod. – vážný stav)
ovlivní i rychlost nadýchání, koncentrace CO ve vzduchu, věk…
Neurologický obraz v akutním stádiu:
- centrální nález: psychické poruchy, pyramidová sympt. – centr. parézy, mozečkový sy, vestibulární sy
- periferní nález: mononeuritidy (kombinace ischemie a tlakových změn), polyneuropatie
Následný stav po otravě – po několika týdnech:
- extrapyramidový syndrom (parkinsonský, hypertonicko-hypokinetický)
- poruchy fatické a mnestické (řeč, paměť)
- poruchy intelektu - demence
- psychické poruchy – amentní stavy, Korsakovský sy
- epiletické záchvaty
Vliv CO na CNS:
- selektivní postižení mimokorové šedi –globus pallidus (parkinson. sy)
- postižení korové šedé hmoty
- postižení bílé hmoty - leukoencefalopatie: difúzní (jako následek edému) nebo fokální, vazoparalytická
Příčiny:
- mozková anoxie (postižení šedé hmoty)
- poruchy cirkulace lokální i celkové – stáza a paralýza (postižení bílé hmoty)
- edém mozku
- cytotoxický účinek
Dg: ihned odběr nejčastější
krve na vyš. hladiny COHb
Terapie: hyperbarická komora
je plyn bez chuti a bez zápachu. Vzniká při nedokonalém hoření organických látek. Poněvadž k dokonalému hoření je třeba přívod dostatečného množství kyslíku, nebezpečí vzniku oxidu uhelnatého hrozí při používání plynových spotřebičů nebo kamen při nedostatečném přívodu kyslíku a nedostatečnému odtahu. Dochází k tomu např. v malých koupelnách, při ucpání větracích a odtahových rour, při nedostatečném proudění vzduchu a nedostatečném tahu do komína zvláště za nepříznivého počasí apod. Oxid uhelnatý rovněž vzniká doutnáním při požárech, je dále obsažen ve výfukových plynech (až 10%), vysokopecních plynech, generátorových plynech a ve svítiplynu pokud není detoxikován (10 - 15%). Důležité je, že při různých technických závadách vzniká hořením plynů neobsahujících oxid uhelnatý jako jsou zemní plyn a propanbutan. Směs vzduchu a oxidu uhelnatého při jeho obsahu asi 12% je výbušná. K mohutným explozím se zřícením domů dochází např. od jiskry domácích zvonků.
Oxid uhelnatý je krevní jed. Jeho afinita k hemoglobinu za vzniku karbonylhemoglobinu (COHb) je asi 200-300 krát větší než kyslíku. Poněvadž vzduch obsahuje asi 21% kyslíku, již koncentrace oxidu uhelnatého 0,1% stačí k polovičnímu sycení krve oxidem uhelnatým. Vedle koncentrace oxidu uhelnatého v prostředí má na rychlost sycení krve vliv současná aktivita postižené osoby. Po přenesení otráveného do atmosféry bez oxidu uhelnatého se oxid uhelnatý rychle uvolní a vydýchá. Poločas je asi 23 hodiny. Podáním kyslíku se tato doba může ještě výrazně zkrátit.
Pathofyziologicky dochází při otravě k neasfyktické formě dušení, při které je zabráněno přenosu kyslíku krví. U akutní otravy při koncentraci do 20% COHb v krvi se nevyskytují výraznější příznaky, od 20-40% COHb v krvi dochází k bolestem hlavy, závratím, hučení v uších, nevolnosti, nucení na zvracení, zvracení a poruchám koncentrace. V popředí psychických příznaků je často hypo až abulie, kdy postižený je nerozhodný, uvědomuje si hrozící nebezpečí, ale není schopen mu zabránit. Vzácně bývá pozorována veselost, neklid až zuřivost. Postižený si není vědom svých činů a přežije-li otravu, má amnesii. Při koncentraci 40-50% COHb dochází k bezvědomí a nad 50% COHb v krvi je již ohrožen život. U smrtících otrav se v krvi zjišťuje nejčastěji koncentrace 60-70% COHb. Průkaz COHb v krvi u osob nalezených v požářišti svědčí pro vdechování kouřových plynů a znamená, že postižený při vypuknutí požáru ještě žil. Krev na vyšetření však musí být odebrána z vnitřních orgánů nebo hlubokých cév vzhledem k možnosti postmortální difuse CO z kouřových plynů do povrchových cév. U kuřáků hladina COHb v krvi dosahuje 5% a u silných kuřáků až 10% COHb. Při mimořádně prudkých požárech mohou zvýšené hodnoty COHb v krvi chybět v důsledku úplného spalování organického materiálu a rychlého nástupu smrti. Při hoření umělých hmot (celuloid, pěnové hmoty) vzniká rovněž kyanovodík, který se může podílet na příčině smrti a může ji urychlit. Vzhledem k rychlému vylučování oxidu uhelnatého z krve u přežívajících osob krev na vyšetření COHb musí být odebrána pokud možno ihned. Dojde-li ke smrti za několik dní v důsledku komplikací, COHb se v krvi neprokáže. Při zevní prohlídce a pitvě otráveného jsou nápadné rozsáhlé jasně červené mrtvolné skvrny, jasně červené svaly a karmínově červená slezina. Ostatní nález svědčí pro dušení. Při delším přežívání, alespoň 24 hodin, může být zjištěna purpura cerebri a v basálních gangliích symetrická ložiska změknutí. Při otravě kouřovými plyny se nachází na sliznici v dýchacích cestách (v nose, nosohltanu, hrtanu a průdušnici) začernalý povlak tvořený částečkami sazí. V posledních letech počet otrav oxidem uhelnatým poklesl v důsledku používání detoxikovaného svítiplynu a zemního plynu. Nebezpečí otravy oxidem uhelnatým i při používání ne jedovatých plynů v domácnostech však nelze podceňovat.
Nejčastější jsou náhody v koupelnách nebo v malých špatně větraných místnostech, ve kterých je používán plynový spotřebič k ohřívání vody nebo k vytápění při špatném tahu komína, nízkém barometrickém tlaku apod. V těchto případech, kdy při nedokonalém spalování za vzniku CO plamen stále hoří, bývá v místnostech značně vlhko a horko jako ve skleníku. Tělo otráveného již za několik málo dní se nachází ve stavu pokročilé hniloby. K nahodilým otravám dále dochází při po žárech, při explozích , u otevřených ohnišť v uzavřené prostoře, při práci v garáži za chodu motoru apod.
Sebevraždy byly velmi časté dokud se ve většině domácností ve městech používal svítiplyn, který obsahoval značné procento CO. Sebevrah zpravidla otevřel všechny kohoutky, před tím utěsnil okna, dveře a všechny otvory, aby plyn neunikal a bylo dosaženo co nejdříve největší koncentrace plynu. Časté jsou sebevraždy výfukovými plyny spuštěného motoru v uzavřené garáži nebo v kabině automobilu, kam jsou výfukové plyny přivedeny hadicí z výfuku. Vraždy svítiplynem jsou páchány na spících osobách, dětech a osobách ve stavu bezbrannosti. Často jeden člen rodiny v noci otevře kohoutky a tak usmrtí sebe i ostatní.
