Nádory prsu
Z KulanWiki
Obsah |
Fibroadenom
nejčastější benigní neoplazie prsu
zvýšení estrogenní aktivity pravděpodobně přispívá k jeho vzniku
většinou u mladších žen (kolem 30. roku)
po menopauze regredují a kalcifikují
téměř nikdy nemalignizují
histo:
většinou solitární, volně pohyblivý uzlík 1 - 10 cm v průměru
vzácně více nebo větší než 10 cm ("obří fibroadenom")
tuhé, žlutohnědobílé, s oblastmi žláz - měkčí, žlutorůžové skvrnky
volné fibroblastické stroma s epitelem jako je v duktech
perikanalikulární fibroadenom - duktální prostory jsou otevřené, oválné a pravidelné
intrakanalikulární fibroadenom' - duktální prostory jsou komprimovány proliferací stromatu, na průřezu vypadají nepravidelně, jako hvězdy
Phyllodes tumor
mnohem méně častý než fibroadenom, vzniká z periduktálního stromatu a ne z preexistujících fibroadenomů
většinou rostou do velkých až masivních rozměrů
některé jsou laločnaté a cystické (phyllodes - listu podobné)
zvýšená stromální celularizace s anaplázií a vysokou mitotickou aktivitou
většinou benigní
Intraduktální papilom
roste uvnitř duktů, většina lézí je solitárních, v hlavních mlékovodech
projevují se serózním nebo krvavým výtokem z bradavky, přítomností několika milimetrového subareolárního tumoru, nebo zřídka retrakcí bradavky
většinou jsou solitární, pod 1 cm, má jemnou rozvětvenou strukturu
složen z několika papil, každá s pojivovou osovou vrstvou, pokrytou kubickým nebo cylindrickým epitelem
Karcinom prsu
z rakovin u žen jen karcinom plic zabije víc, čtvrtina žen s dg. na něj zemře
75% žen je starších 50 let, jen 5% je mladších 40 let
jsou velké geografické rozdíly, více v americe a Evropě
dědičné vlivy - polovina žen s hereditálním karcinomem prsu má mutaci v BRCA1, další třetina má v BRCA2 (pravděpodobně zapojeny v DNA-reparacích, tumor supresorové geny, obě alely musí být postižené)
postmenopauzální krátkodobé užívání estrogenů v kombinaci s progestinovou terapií zvyšuje riziko vzniku karcinomu
- Vrchní vnější kvadrant - 50%
- centrálně - 20%
- ostatní kvadranty - 10%
NEINVAZOVNÍ
- ty co nepronikly bazální membránou
z terminální části lobulo duktu
- Duktální CIS (DCIS)
různé histologické zjevy, architektonika je často smíšená - tuhé, komedo, kribriformní, papilární, mikropapilární a přiléhající
komedo - extenzivní centrální nekrózy, jádra velmi roztažená, nekrotická tkáň se z duktu dá vymáčknout (jako pasta)
jádra buněk mohou mít různé tvary, ale v daném případě všechna stejná
kalcifikace jsou časté (kalcifikace tkáňové drti nebo sekretu) - je vidět na RTG
buňky mají v pokročilých fázích receptory pro estrogen, některé i pro progesteron
mohou být přítomny nekrózy
prognóza je velmi dobrá, metastázy jsou vzácné
u třetiny pacientek se rozvine karcinom (většinou ve stejném kvadrantu)
- Lobulární CIS (LCIS)
uniformní vzhled buněk, které se vyskytují v trsech v duktech a lobulech
časté jsou intracelulární vakuoly mucinu
LCIS je téměř vždy náhodně zjištěno, netvoří masy, kalcifikace jen vzácně
přibližně u třetiny žen se rozvine invazivní karcinom, ale v kterémkoliv prsu (z toho asi třetina bude lobulární ca)
INVAZIVNÍ - infiltrující
- Invazivní duktální karcinom (blíže nespecifikovaný)
nejčastější, (skirhotický karcinom protože často navazuje na fibroadenom)
často spojen s DCIS, méně s LCIS
přeměna prsní tukové tkáně na tvrdou hmatatelnou masu
heterogenní vzhled, většinou neostře ohraničený
může být invaze do lymfatického systému nebo podél nervů
pokročilý karcinom vytváří ďolíčky, retrakci bradavky, nebo fixaci k hrudní stěně
většinou má vzdálené metastázy a velmi špatnou prognózu
- invazivní lobulární karcinom
- medulární karcinom
- koloidní karcinom (mucinónzní)
- tubární karcinom
