VVV srdce

Z KulanWiki

Verze z 3. 1. 2012, 08:59

Příčiny vzniku:- multifaktoriální (90 %)

• genetická dispozice (polygenní etiologie)
• teratogenní vlivy
  • rubeola, coxsackie,chřipka,…
  • škodliviny zevního prostředí (bifenyly, těžké kovy,…)
  • léky (antikolvulsiva, steroidy, antimetabolity,..)
  • alkoholismus, diabetes..
• chromozomální aberace (5 %) - srdeční vady jsou jedním z příznaků syndromů
  • Downův syndrom AV kanál
  • Turnerův syndrom – Koarktace Aorty
  • syndrom Noonanové – PS
  • Marfanův sy prolaps mitrální chlopně
  • Edwardsův syndrom
  • Patauův syndrom

četnost VVV srdce asi 0,6-1% u živě narozených dětí (u mrtvě narozených a spontánních potratů je mnohem vyšší), jde o nejšastější VVV

prenatální kardiologie - sono v 18. - 20. týdnu těhotenství

spontánní uávěr foramen ovale - do 6. měsíce

spontánní uzávěr ductus arteriosus - do 4. měsíce

Dělení dle závažnosti

Vady kritické - urgentní - projeví se už u novorozence - TGA, KoA, atrézie plicnice, hypoplastické levé srdce (projevy během pár hodin)

důležité je co nejdříve rozpoznat urgentní vadu a včas jí operovat

při podezření ihned přeložit dítě do dětského kardiocentra, to předem telefonicky informovat)

• centrální cyanóza (= hypoxemie, cyanóza je vidět na sliznicích, akra jsou teplá, po křiku je výraznější), kyslíkový test (po podání kyslíku zůstane pO₂ pod 4kPa, pokud stoupne je příčina respirační)
• srdeční selhávání - tachykardie (+180), tachypnoe (+60), zvětšená játra (+3cm), snížené prokrvení

nebo kombinace

Hemodynamicky závažné

• srdeční selhávání - začátek obtíží v 1-3 měsíci (po fyziologickém poklesu cévní rezistence), výrazně zatěžují oběh
  • únava, špatné pití, městnání v plicním řečišti (opakované infekty)
  • růstová i hmotnostní retardace
  • tachypnoe, tachykardie, zvětšená játra, paličkovité prsty z chronické hypoxemie, nehty tvaru hodinových sklíček, vyklenutí prekordia, Harrisonova rýha, necharakteristické šelesty
• obstrukční plicní cévní choroba - trvalé následky při poškození stěny plicních cév nadměrným průtokem krve, plicní HT (EKG, RTG, sono)

cyanosa když je tlak vyšší než v systémovém oběhu

• • klidová dušnost
  • akcentace II ozvy nad AP
  • šelest slábne až vymizí

-> Dg - ECHO (funkce LK (snížení EF), RTG (velké srdce, plicní cévní kresba při městnání krve, při plicní hypertenzi bohatě prokrvené hily a chudá plicní periferie), EKG (hypertrofie PK)

Postup ošetřujícího lékaře:

• dítě poslat k dětskému kardiologovi
  • stanoví přesnou dg a léčebný postup
  • když nepříznivý vývoj – pošle k dětskému kardiochirurgovi
• hlídat dodržování správného režimu a pravidelných kontrol
• prevence infekční endokarditidy

Hemodynamicky nezávažné - nejčastější srdeční vady, bez subjektivních příznaků

• funkční šelest - systolický, krátký, max III/VI, muzikální, proměnlivý (nutné odlišení od organického)
• akcentace, oslabení, rozštěp ozvy

Vady s cyanózou (P-L shunt)

část venózní krve do systémového oběhu

blue-baby, periferní cyanóza

útlum růstu, vývoje, dušnost, polycyémie, paličkovité prsty (= hypertrofická osteoartropatie), možnost paradoxní embolie

Fallotova tetralogie

• defekt komorového septa
• nasedající aorta (nasedá = navazuje docela hodně na defekt komorového septa, takže krev skrz defekt jde rovnou do aorty, aorta je širší)
• stenóza a. pulmonalis (takže nedochází k plicní HT)
• hypertrofie PK

nejčastější příčina cyanotické vrozené srdeční vady, výrazný P->L shunt

Transpozice velkých cév -> urgentní

u nekorigované chybí vazivové spojení mezi chlopní aorty a předním cípem mitrální chlopně (důležitý morfologický znak transpozice)

naopak vzniká fibrózní spojení mezi mitrální chlopní a plicnicí

u korigované transpozice je přítomna inverze komor

i.v. prostaglandin E₂ se podává k udržení průchodnosti ductus arteriosus

Atrézie plicnice - chlopně ucpává celou plicnici -> urgentní

vzácné, + hyperplazie pravé komory

do plic se dostává část krve botalovou dučejí

Vady s L-P zkratem

recirkulace, bez cyanózy, ale časem pravá komora hypertrofuje, dojde ke změně na pravo-levý shunt (Eisenmengerův syndrom - poruchy hemodynamiky, L->P shunt, zvýšení plicní rezistence, končí jako P->L shunt s cyanózou)

Defekt septa komor 40 %

holosystolický šelest, spíše regurgitační než ejekční v Erbově bodě

• perimembranózní - subaortické - (nejčastější typ) kromě pars membranacea septi interventricularis postihuje i okolní svalovinu
• muskulární - ze všech stran obklopen svalovinou, obvykle v apexu
• subarteriální - defekt dosahující k chlopním aorty a plicnice (ve výtokové části septa)

hemodynamické důsledky závisí na velikosti defektu:

• malý defekt působí vysokoodporově, výsledný L->P zkrat je malý (hemodynamicky nevýznamné, spíše hrozí infenkční endokarditida)
• u většího již dochází k masivnějšímu L->P zkratu a k objemovému přetížení LS a LK

Defekt síňového septa - (9-30%) - nejčastější srdeční VVV (která má význam, defekty septa komor jsou častější, ale často asymptomatické)

• nejčastěji defekt typu ostium secundum (kolem foramen ovale)
• ostium primum v distální části septa
• defekt typu sinus venosus při ústí v. cava superior do PS

foramen ovale apertum - jen řasa, uplatnění u paradoxní embolie

častý systolický šelest nad plicnicí II/VI + fixní rozštěp II. ozvy + RBBB

pokud jen nespojená septa, tak může být asymptomatické, v LS je větší tlak než v PS, teprve při zvýšení tlaku v PS se projeví

Defekt AV septa

kompletní/nekompletní (neboli defekt septi primi, pod fossa ovalis)

téměř vždy spojen s malformací mitrální chlopně, poměrně časté

nejčastější malformace u Downova syndromu

Perzistující ductus arteriosus - normálně se kontrahuje během pár dní a obliteruje během prvních měsíců

část krve z LK přes aortu se dostává přes PDA do plicního řečiště (v aortě vyšší tlak než v DA), zvyšuje tam tlak a dilatuje ho a levé srdce také

vydavá kontinuální systolicko-diastolické hrubé "strojové šelesty"

Abnormální návrat plicních žil - např. Scimiltar syndrom - abnormální žilní návrat z pravé plíce, např. do IVC

Vady bez skratu

Koarktace aorty -> urgentní

poměrně časté, zůžení za levou a. subclavia, na DKK vyšší tlak než na DKK

zůžení v místě aortálního isthmu, většinou otevřený ductus arteriosus

preduktální - perzistující ductus arteriosus přivádí P-L shuntem venózní krev z plicnice do sestupné aorty, vedoucí k ischemii a cyanóze dolní poloviny těla

postduktální - otevřeným duktem umožněn L->P shuntem teče okyslečená krev z aorty do plicnice, protože tlak v aortě před stenózou je vyšší než tlak v plicnici, postupně vede k přetěžování plicního oběhu a ke zvyšování rezistence v plicním řečišti

s uzavřeným ductus arteriosus (adultní) - často bez příznaků, horší prokrvení dolní poloviny těla a ledvin -> HT, klaudikační bolesti

v 1 třetině spojeno s dvoucípou aortální chlopní

dg: echokardie + CT/MRI

Stenóza plicnice

projevuje se symptomy pravostranného selhávání nebo synkopami

valvární - nejčastější v oblasti ztluštělé chlopně

subvalvární - hypertrofická svalovina PK, utiskuje infundibulum

supravalvární - postihuje kmen, případně i větvě plicnice

součást Fallotovy tetralogie

Stenóza aorty

méně častá než stenóza plicnice, nejčastěji valvární

vzácné a jiné

Truncus arteriosus - společný kmen pro aortu i plicnici, úplný defekt septa bulbu nebo může být drobnější defekt - aortopulmonální okénko

Atrézie aorty

vzácná, většinou dohromady s hypoplazií LK

padáková mitrální chlopeň - pouze 1 papilární sval

Dysplazie trikuspidální chlopně - Ebsteinova malformace

-> úpon trikuspidální chlopně směrem do vtokové části PK

abnormálně velké jednotlivé cípy, část cípu/ů adheruje se stěnou PK

vzniká obraz zdánlivého posunu anulu aplikálním směrem -> atrializace PK

dochází k rozvoji trikuspidální regurgitace

až 50% trpí současně WPW syndromem

ALCAPA - abnormální začátek a. coronaria sin z a. pulmonalis, po narození vede k rychlé ischemii srdce až nekrózy myokardu už v kojeneckém věku (při a. coronaria dex obvykle k výraznějším změnám myokardu nedochází)

i bez terapie někteří pacienti dožijí až do dospělosti